Myslivost – Invazní druhy
Fotografie k článku naleznete ZDE.
V článku o psíku mývalovitém bylo uvedeno, že se jedná o invazní živočišný druh a že se k této problematice ještě vrátíme, což činíme tímto příspěvkem.
Invazní druh, někdy se uvádí jako invazivní nebo vetřelecký, je živočišný či rostlinný druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovatelně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě jako on. U zvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovatelně, že rozvrací celé ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám, potlačení či likvidaci mnoha původních druhů, kdy může dojít až k jejich úplnému vyhynutí. Z tohoto pohledu lze za invazní druh považovat i člověka, jehož působení na přírodu vedlo a vede také k výše uvedeným následkům.
Ekologické katastrofy vyvolané vlivem zavlečení invazního druhu jsou známy již od starověku, kdy nejstarší záznamy máme ze starého Říma. Nejznámějším případem v novodobých dějinách je umělé zavlečení králíka do Austrálie, který se zde přemnožil a způsobil narušení celého ekosystému. Řešením se zdálo být vysazení koček, které měly králíky lovit. Místo toho se začaly živit místními ptáky a drobnými obratlovci, kteří pro ně byli snadnější kořistí. Podobným příkladem je vysazení zvířat lovících jedovaté hady, například promyk na Karibské ostrovy, kde se jejich kořistí kromě hadů staly spíše místní druhy savců. V případě rozšíření krys, potkanů a myší dochází kromě ekologických dopadů k značným dopadům ekonomickým, ať již kvůli škodám na úrodě či kvůli nákladům na likvidaci těchto zvířat, nemluvě o nebezpečí šíření zhoubných nemocí a parazitů.
Důvodů zavlečení nepůvodních druhů je více. Některé druhy byly člověkem úmyslně vysazeny s cílem obohacení přírody či vyšších výnosů. Příkladem může být asijský jelen sika, akát, topinambury (foto) či některé druhy borovic. Bez úmyslného přispění člověka se dostaly do volné přírody některé rostlinné druhy původně sloužící jako okrasné v zahradách. Příkladem může být známý bolševník velkolepý (foto). Stejně z domácích chovů do přírody „utekly“ druhy jako například želva nádherná, nutrie říční, mýval severní, nosál červený či některé druhy raků (foto).
Významným způsobem šíření invazních druhů je mezinárodní doprava, ať již pozemní, letecká či lodní, která je umožňuje přemisťovat na značné vzdálenosti.
Nejvýznamnějšími rostlinnými invazními druhy u nás jsou již zmíněný bolševník velkolepý, křídlatka japonská, netýkavka žláznatá(foto) či trnovník akát. Mezi živočišnými jsou to hlavně psík mývalovitý, mýval severní, veverka popelavá, rak pruhovaný, nutrie říční či norek americký(foto). Z hlediska dopadů na myslivecké hospodaření jsou to hlavně psík mývalovitý a mýval severní, kteří jsou schopní lovit mláďata lovné zvěře či likvidovat snůšky vajec ptáků v hnízdech.
Evropská unie vydala „Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014“, kterým se reguluje zavlékání a rozšiřování invazních druhů. Na něj navazuje seznam 23 živočišných a 14 rostlinných druhů, které významným způsobem ohrožují přírodu, ekonomiku či zdraví obyvatel v Evropské unii. Je zajímavé, že na seznamu nejsou některé druhy, které způsobují problémy právě v České republice, jako je například psík mývalovitý a bolševník velkolepý. Lze předpokládat, že se na evropský seznam dostanou v nejbližší době.
Větrušice
