Okoř

Hrad Okoř:
Také vás okamžitě napadne známá písnička “Na hradě Okoři světla už nehoří, Bílá paní šla už dávno spát ….”. Při prohlídce zříceniny si můžete pobrukovat do kroku. Hrad Okoř - romantická zřícenina gotického hradu s nebývale velkou obytnou věží dodnes láká malíře (ze známých osobností minulosti tu tvořili J. Mánes, J. Mařák, M. Aleš, A. Hudeček, Antonín Slavíček a jiní). Je zajímavé, že hrad nebyl postaven urozenou rodinou, nýbrž pouze bohatým pražským rychtářem Františkem Rokycanským. Nikdy neměl obrannou funkci (husité ho později snadno dobyli) a dokonce ani nesloužil správě okolí, protože majetek rodiny byl rozptýlen v Čelákovicích u Labe a v Třebotově po cestě na Karlštejn. Přesto se věřilo, že je tu zakopán velký poklad. Jediné, co našli hledači v minulém století, byla síň s vyrytým nápisem: "Letha Panie 1456 kopali jsme zde.…“.
Okoř - Mohutné torzo gotického hradu leží na nevýrazné skalní vyvýšenině nad Zákolanským potokem, ve vsi Okoř, 14 km od hlavního města Prahy. Hrad nechal pravděpodobně postavit přední měšťan Starého Města František Rokycanský, který se po něm také od roku 1360 psal. Je též možné, že ze stavbou započal již jeho otec. Rokycanští vlastnili Okoř až do roku 1391. Po nich se zde vystřídalo několik majitelů, z nichž za Ludvíka z Florencie, pražského lékárníka, byl hrad, pro katolické zaměření jeho vlastníka, roku 1421 dobyt husitskými vojsky vracejícími se z žatecké výpravy. Ve druhé polovině 15. století, za pánů z Donína, bylo jejich sídlo náročně pozdně goticky přestavěno, což až do časů konce 18. století připomínala brána se znakem Donínů a letopočtem 1494. Z těchto dob pochází i bývalé rybníky, proměněné později v louky, jež měly zvýšit obranyschopnost Okoře. Další přestavba, tentokráte renesanční, čekala hrad na samém konci 16. století. Tehdy patřil Bořitům z Martinic, kteří, poté co jej připojili ke svému smečenskému panství, jej proměnili v pohodlné renesanční sídlo. Po útrapách, které se za třicetileté války nevyhnuly ani Okoři, přešel hrad do vlastnictví jezuitů. Ti jej nákladně opravili a dali mu novou barokní podobu. Opravy dokončili až v posledním desetiletí 17. století, od kdy sloužil hrad jako jejich letní sídlo.