Liběchov:
V severním sousedství Mělníka, na křižovatce silnic z Prahy do Ústí nad Labem a České Lípy, leží obec LIBĚCHOV, v níž stávala již od středověku vodní tvrz, přestavěná na okrouhlý renesanční zámek. Ten dal v době kolem roku 1730 jeho tehdejší majitel Jáchym Pachta z Rájova přestavět na pohodlné barokní sídlo s formální zahradou. Projekt zámku vypracoval architekt František Maxmilián Kaňka a o uměleckou výpravu této rezidence se zasloužili částí Kaňkovi spolupracovníci, sochař Matyáš Bernard Braun a malíř fresek Václav Vavřinec Reiner. Josef Navrátil opatřil některé místnosti zámku nástěnnými malbami a Václav Levý obohatil svými kolosálními sochařskými výtvory zalesněnou skalnatou krajinu nad Liběchovem (jeskyně "U ještera", jeskyně "Klácelka", "Blaník" aj.). Generální rekonstrukce liběchovského zámku v 70. letech 20. století umožnila vytvořit tu a v roce 1977 zpřístupnit veřejnosti expozici asijských sbírek Náprstkova muzea v Praze. Expozice čítají více než 2000 předmětů ze všech kulturních okruhů. Obsahuje např. ukázky čínské a japonské keramiky, kamenné dřevěné a bronzové budhistické plastiky, předměty hinduistického rituálu, anatolské koberce, tušové obrazy a tradiční předměty, japonské meče, brnění, tradiční oděvy a šperky. Vystavované předměty doplňují krásné evropské interiéry 18. a 19. století.
Návštěvní doba :
Leden - prosinec : 9.00 - 17.00 hod (denně kromě pondělí)
Vstupné : dospělí 40,- Kč, studenti, děti 20,- Kč
Doba prohlídky je 90 minut.
Adresa : Liběchov zámek, 277 21 Liběchov, okres Mělník
Telefon : 0206/697036
Po prohlídce zámku vás čeká další zajímavost, řekněme rarita - do pískovcových skal vytesána přímo umělecká díla. Vydejte se po modře značené turistické stezce na téměř dvanáctikilometrovou procházku po okolí, trasa se dá ale i zkrátit, část cesty můžete jet autem. Doporučujeme však opravdu procházku po lesních cestách a příjemným prostředím a možná vás nadchne i to, že se tudy procházeli Karel Hynek Mácha či Antonín Mánes.
První zastávkou k prohlídce jsou Čertovy hlavy zpodobňující dvě rozšklebené tváře (jejich výška je devět metrů). Dále pokračujeme k nejvýznamnějšímu skalnímu dílu Levého k Blaníku a Klácelce. Areál Blaníku je zpodobněním interpretace pověsti o blanických rytířích. K jeho vytvoření Levý využil výchozů skal uzavírajících jakési nádvoří. Z nich vytesaných ve skále vystupují stojící postavy dvou ozbrojenců - Jana Žižky a Prokopa Holého, sedící postava znázorňuje jednoho z bájných vůdců blanického vojska Zdeňka Zásmuckého. Opodál těchto hlavních figur kují zbroj pro vojsko trpaslíci, na protější skále je nedokončený reliéf rytíře na koni. Přilehlá jeskyně Klácelka je pojmenována po Františku Matoušovi Klácelovi, který tehdy také pobýval u Veitha. Zdobí ji motivy ze satirické básně Ferina lišák.
Na zpáteční cestě do Liběchova potkáváte prvotní díla Václava Levého - Harfenici, Hada, jeskyni U ještěra a kapli svaté Maří Magdalény. Harfenice představuje skupinu hudebníků, jeskyně U ještěra je zdobená nad vstupem ležícím ještěrem a po stranách hlavami na způsob sfing na podstavcích a reliéfy dalších hlav. Had se ve smyčkách vine po skále v délce asi devět metrů. Nad ním je dnes již málo zřetelný reliéf sekery, kterou bylo hadí tělo přeťato.
Autorem již zmíněných vytesaných soch je řezbář a sochař Václav Levý (1820 - 1870). Pobýval na liběchovickém zámku a odtud vyrážel do okolní přírody a tesal do skal své sochy. Jeho talentu si všiml i zámecký pán Antonín Veith a za jeho podpory vystudoval Václav Levý "sochařinu" v Mnichově. Po návratu do Čech byl prvním učitelem J. V. Myslbeka. Jeho další díla najdeme např. v pražském kostele Karla Boromejského, v chrámu Sv. Víta, v zámku v Ploskovicích a Zákupech a nejznámější je sousoší Adam a Eva.
Větrušice
