Václav Cílek - Tajemná a neznámá podzemní praha (2001)

Drobná zmínka i o Drábovně.

http://www.youtube.com/watch?v=J9oebyoqI5o

Pseudokrasová jeskyně Drábovna v přírodní rezervaci Větrušická rokle
Václav Cílek
V.Stárka (1960, 1982), který se zabýval drobným pseudokrasem v okolí Prahy, popsal ve skalách naproti Letkám v údolí Vltavy s. od Prahy a asi 2 km s. od Řeže jeskyni Drápovou. Podle V.Ložka, který po válce zpracovával společně s F.Proškem nedaleký sprašový profil, se pravděpodobně jedná o přeslech, protože jim bylo tehdy jméno jeskyně sděleno jako "Drábovna". Přikláním se k této druhé variantě, protože slovo "dráb" znamená v jednom z původních významů - lotr, lupič, tulák a "drabovat" znamená "drancovat" (V.Machek, Etymologický slovník jazyka českého, str.125, Praha 1971). V tomto výkladu by se "Drábovna" zařadila do dlouhé řady Loupežnických a Tuláckých jeskyní. Podobně však i pověstné "Drábské světničky" v Českém ráji nemají nic společného s tím, že by odtud "drábové pozorovali nevolný lid" (jak občas čítáme), ale jedná se o úkryt nějaké loupežnické bandy. Přesto tato, pravděpodobně nejprostornější pseudokrasová dutina středních Čech, stěží mohla sloužit jako úkryt lupičů - vchod je dobře patrný i z vlaku jedoucího po druhé straně řeky a bez problému ho zaznamenáme i ze vzdálenosti 1 km. V minulosti musel být vchod ještě nápadnější, protože údolí Vltavy bylo, díky spásání kozami, značně odlesněné.

O historii výzkumů jeskyně toho příliš nevíme. Kromě obecného Stárkova popisu víme, že v jeskyni kopal F.Prošek, který zde odkryl několik střepů, jež připsal knovízské kultuře ml. doby bronzové. Já jsem zde našel drobný, tenký, ostře pálený střep točený na kruhu, na povrchu zakuřovaný a hlazený, pravděpodobně náležící vrcholnému středověku. Je pravděpodobné, že dutina byla, jako tolik podobných úkrytů, využívána pastevci.

Jeskyně je přístupná z drobné stezky vedoucí z Řeže podél řeky. Po necelých 2 km od lávky v Řeži nejprve narazíme na několik velkých, nedávno spadlých balvanů a posléze na kolmý, zpočátku jen asi 3 m vysoký, skalní hřbítek. Kolmá stěna hřbetu představuje význačnou tektonickou poruchu. Postupně dosahuje výšky přes 10 m a prochází až k vrcholu údolí. V povltavském proterozoiku, jehož tvary jsou určovány hlavně hustou sítí puklin malé tektoniky, se jedná o neběžný útvar. Na tento hřbet je kromě samotné jeskyně vázáno několik menších skalních dutin.

Vchod leží přibližně v polovině výšky údolí. Má nepravidelně obdélníkový až pytlovitý tvar o rozměrech asi 3x4 m. Z něj šikmo nahoru, paralelně s hřbetem vede na místní poměry značně prostorná dutina dlouhá 9 m při průměrné šířce i výšce 3 m. Drobným oknem je spojena s povrchem. Tato hlavní prostora je ze všech stran obklopena masivem a má ráz skutečné jeskyně. Na druhou stranu od vlastního vchodu však vychází jakási převislá, polootevřená předsíň o délce přes 4 m, šířce 2 a více m a výšce až 4 m, která má charakter převisu. Přímo z vchodu vychází nízká, plazivkovitá prostora o šířce 1-2,5 m a délce 3,5 m.

Jeskyně vznikla kombinací několika faktorů. Jednu z hlavních rolí sehrála svislá tektonická puklina a pravděpodobně i boční eroze zahlubující se řeky. Skutečně rozhodující však byla šikmá, místy intenzivně mineralizovaná plocha břidličnatosti. Jeskyně je vyvinutá v šedých silicifikovaných drobách a břidlicích svrchního proterozoika kralupské skupiny, které obsahují značný podíl vulkanického materiálu. Ostatně spilitová příměs ovlivnila charakter zdejšího substrátu natolik, že mimořádné bohatství rostlinstva vedlo k vyhlášení přírodní rezervace Větrušická rokle na ploše téměř 25 ha. Mineralizovaná poloha prochází většinou jeskynních prostor a zvláště nápadně vystupuje v plazivce. Má mocnost 20-40 cm. Je tvořena brekciovaným a zbřidličnatělým pásmem vyhojeným pyritem a místy i kalcitem.

Při kyzovém zvětrávání docházelo k rozpadu a rozpouštění pyritu, neutralizaci kalcitu a postupnému odmývání běžného sádrovce. Destrukce kyzového a kalcitového tmelu vedla k uvolňování úlomků horniny a jejímu vyklízení do údolí. Jeskyně tak částečně vznikala "krasovým procesem" rozpouštěním sulfidů a kalcitu, který byl mnohonásobně zvýrazněn mechanickým opadem. V jeskyni nalezneme kromě sádrovcových povlaků, limonitové kůry, zbytky rudních brekcií krabičkovité struktury tvořené limonitem a drobná žebra. Poměrně běžné jsou koncentrické limonitové konkrece typu Liesegangových kruhů. Je obtížné odlišit limonitové konkrece vzniklé v rudní brekcii a vypadlé do jeskynních výplní od konkrecí formovaných až v druhotném prostředí, ale ve výkopu jsem zastihl duté limonitové konkrece o nepravidelně eliptickém rozměru 55x30 mm, které působí dojmem konkrecí vzniklých in situ v jeskynních sedimentech. Zdejší výplně jsou tvořeny ostrohrannou úlomkovitou sutí obalenou železitými okry, ale vzhledem k možnosti archeologických nálezů jsem se neopovážil většího výkopu.
Velmi zajímavý je i další průběh hřbítku. Na několika místech nalezneme vyvětralé dutiny o šířce okolo 10-40 cm a výšce 1 m i více. Obsahují zemité, pizolitické agregáty limonitu nebo drobně krápníčkovité limonitové agregáty. Zřetelně se jedná o produkt kyzového větrání vázaného zejména na pukliny příčné k průběhu hlavního hřbetu. V některých dutinách sídlí dnes již dosti neběžné divoké včely. V horní třetině údolí se stěna kolmého hřbetu zvedá na výšku necelých 20 m. Pozorujeme zde odchlipování asi 6 m mocné a 15 m vysoké skalní šupiny. Čerstvé opady a balvany zaklíněné do částečně otevřené pukliny ukazují, že masiv "pracuje" a že zde časem můžeme očekávat zajímavé skalní řícení.

Summary: The pseudokarst cave Drábovna in Větrušice gorge natural reserve.
Some 20 m long pseudokarst cave Drábovna located some 15 km north of Prague in quartzitic Proterozoic shales and greywackes developed along mineralized zone by sulfitic weathering accompanied by mechanical removal of rock clasts.

Literatura:
Stárka V. (1960): Jeskyně Drápovna proti Letkám u Prahy. - Kras.sbor.2, 17-18. Praha.
Stárka V. (1982): Pseudokrasové jevy v buližnících pražského okolí. - Zvl.příl. Stalagmit "Symposium o pseudokrasu v ČSSR", 17-20. Praha.

Zdroj: http://www.speleo.cz/soubory/speleo/sp22/drabovna.htm

Kdyby kdokoliv z Vás, kteří navštíví naše větrušické stránky a tento článek o jeskyni Drábovce, věděl ještě další informace o "naší"jeskyni, ozvěte se prosím na mirek_eva@volny.cz, nebo 220940984, 602645552 nebo na náš Obecní úřad obce Větrušice. Předem děkujeme.