Husinec

První písemná zmínka o vsi Husinec se nachází v listinném falsu datovaném zhruba do roku 1227, jímž český král Přemysl Otakar I. Přenechal ženskému klášteru u sv. Jiří v Praze jurisdikci nad jeho poddanými. Název je doložen ve formě Guscinec. V roce 1233 se obec nazývá Gusinech, okolo r. 1403 již Hussinecz. Za husitského převratu byla vesnice pravděpodobně zkonfiskována Pražany, v 16. století náležela spolu s Řeží jako tzv. ves zápisná (zastavena králem) ke statku Roztoky. Roztocký statek koupil roku 1565 David Boryně ze Lhoty. Jeho vnuk, odsouzený po porážce stavovského povstání k pokutě ve výši pětiny svého majetku, prodal statek knížeti Karlovi z Liechtensteina, jehož rod vlastnil statek až do roku 1803. Husinec s Řeží se na nějakou dobu znovu přičlenily ke statku kláštera u sv. Jiří se sídlem v Kamýku a Statenicích. Již v urbáři kláštera u sv. Jiří z r. 1631 je název ve formě Husynecz. V tzv. tereziánském katastru (daňový soupis z poloviny 18. století) jsou uvedeny v rámci tohoto klášterního statku v Husinci 4 poddanské usedlosti a v Řeži dvě usedlosti. Poddaní drželi v Husinci 172 strychů polí a obec 69 strychů lad, v Řeži 153 strychů polí (1strych odpovídal zhruby 0,29ha, dnešní výměra 295ha). V té době bylo evidováno v obvodu kostela sv. Klimenta “na Hradci” 30 lidí z Husince a 25 z Řeže. Na konci feudalismu však opět patřily obě vsi ke statku Roztoky. V letech 1850 – 1927 patřila obec k okresu Karlín (v letech 1869 – 1919* byl Husinec osadou obce Klecany), v letech 1927 – 1942 byla obec součástí politického okresu Praha – venkov, 1942 – 1960 náležela k okresu Praha – sever a od roku 1960 k okresu Praha – východ.

Osada Řež se poprvé uvádí v listině krále Vratislava I. z r. 1088 pro Vyšehradskou kapitulu, jíž mal darovat mimo jiné ves Raseh. V dalším listinném falsu, tentokrát pro klášter sv. Jiří k roku 1227, se uvádí vedle Husince pod názvem Rese. Počátkem 15. století se ves uváděla ve tvaru Rzezy. Osudy Řeže byly podobné jako Husince. V roce 1556 byl svědkem ve sporu o hranice nad rybníky Suchdolskými jakýsi Václav Knotek z Řezí. V urbáři kláštera sv. Jiří z r. 1631 je název ve formě Rzezj. Od roku 1850 je Řež osadou obce Husinec v okrese Karlín.

Místní jméno Husinec vzniklo ze staročeského slova husinec (podobně ovčinec, zvěřinec) a na osadu bylo zřejmě přeneseno obrazně. Místní jméno Řež bývá vysvětlováno ze slova řež, tj. řezanice, pračka, přičemž kolísalo mezi jednotným a množným číslem, jak je vidět na najstarším dokladu (latinský přepis spojení v Řažech). Může se však jednat též o praindoevropské pojmenování místa v řece, kde je “řezána” voda.

V roce 1919 (vyhláška č.58/1920 Zák. zem.) bylo povoleno rozloučení obcí, v okr. Karlín odloučena z Klecan obec Husinec – Řež.

HUSINEC II   (informace potvrzené tamějším OÚ)

HUSINEC,  ŘEŽ (obec od nás vzdálená cca 6 km po silnici)

HISTORIE:

První písemná zmínka o vsi Husinec se nachází v listinném falsu datovaném zhruba do roku 1227, jímž český král Přemysl Otakar I. Přenechal ženskému klášteru u sv. Jiří v Praze jurisdikci nad jeho poddanými. Název je doložen ve formě Guscinec. V roce 1233 se obec nazývá Gusinech, okolo r. 1403 již Hussinecz. Za husitského převratu byla vesnice pravděpodobně zkonfiskována Pražany, v 16. století náležela spolu s Řeží jako tzv. ves zápisná (zastavena králem) ke statku Roztoky. Roztocký statek koupil roku 1565 David Boryně ze Lhoty. Po něm, až do roku 1803, vlastnil statek kníže Karlel z Liechtensteina a jeho rod. V tzv. tereziánském katastru (daňový soupis z poloviny 18. století) jsou uvedeny v rámci tohoto klášterního statku v Husinci 4 poddanské usedlosti a v Řeži dvě usedlosti. V té době bylo evidováno v obvodu kostela sv. Klimenta „na Hradci“ 30 lidí z Husince a 25 z Řeže. Na konci feudalismu však opět patřily obě vsi ke statku Roztoky. V letech 1850-1927 patřila obec k okresu Karlín (v letech 1869-1919* byl Husinec osadou obce Klecany), v letech 1927-1942 byla obec součástí politického okresu Praha  venkov, 1942-1960 náležela k okresu Praha  sever a od roku 1960 k okresu Praha  východ.

Osada Řež se poprvé uvádí v listině krále Vratislava I. z r. 1088 pro Vyšehradskou kapitulu, jíž měl darovat mimo jiné ves Raseh. V dalším listinném falsu, tentokrát pro klášter sv. Jiří k roku 1227, se uvádí vedle Husince pod názvem Rese. Počátkem 15. století se ves uváděla ve tvaru Rzezy. Osudy Řeže byly podobné jako Husince. V roce 1556 byl svědkem ve sporu o hranice nad rybníky Suchdolskými jakýsi Václav Knotek z Řezí. Od roku 1850 je Řež osadou obce Husinec v okrese Karlín.

Místní jméno Husinec vzniklo ze staročeského slova husinec (podobně ovčinec, zvěřinec) a na osadu bylo zřejmě přeneseno obrazně. Místní jméno Řež bývá vysvětlováno ze slova řež, tj. řezanice, pračka, přičemž kolísalo mezi jednotným a množným číslem, jak je vidět na nejstarším dokladu (latinský přepis spojení v Řažech). Může se však jednat též o praindoevropské pojmenování místa v řece, kde je „řezána“ voda.

POVODEŇ v roce 2002:
Obec Husinec-Řež byla postižena 13. a 14. srpna povodní, která svým  rozsahem překonala vše, co si i ti nejstarší starousedlíci pamatovali. Voda přesáhla o 2 m hranici stoleté vody a zasáhla velkou část naší obce. Zaplavila  160  domů ve sklepích a garážích, 42 domácností občanů přihlášených k trvalému pobytu a 16 nepřihlášených, přesto trvale bydlících, zatopila i v obytné části domu. 5 domů bylo určeno k demolici, 2 domy voda rozbořila, jeden odnesla a také odnesla většinu, tj. cca 30 chat. Poškodila školu, školku, rozbořila přívoznický domek. Silný proud vyvrátil stromy u řeky i v zahradách, všude zbylo plno bahna, nánosů písku, naplavenin a odpadu.

SOUČASNOST:
Obec v současné době opravila základní školu, opravila a nově vybavila školní kuchyň a nyní staví novou budovu mateřské školy, která by měla být do konce roku v provozu. Budova původní školky musela být po  povodni stržena. Nová školka bude větší a bude odpovídat všem hygienickým normám. Obec pro ni chystá i nové zařízení. Přesto, že obec dostala sponzorské dary (nejvíce přispěla nadace Člověk v tísni), finanční rozpočet tato výstavba velmi zatížila. Nechtěli však dopustit, aby  ti nejmenší museli dojíždět do školky daleko.

V obci je fotbalový klub, který má družstvo A, B a žáky a který vydává i svůj tisk. Nejúspěšnější jsou  fotbaloví žáci.

Dobrovolný sbor hasičů v obci také dobře funguje. Pomáhá občanům při čištění studen  a obci samotné v organizování různých akcí či s úklidem. Velmi se jim zdařila akce pálení čarodějnic.