Chvatěruby

Kostel ve Chvatěrubech zasvěcený svatým apoštolům Petru a Pavlu byl postaven společně s chvatěrubskou tvrzí. První zmínka o něm pochází z roku 1346, kdy zde byl vysvěcen farář Pašek a kostel tehdy náležel k chlumínskému děkanátu.

V roce 1405 chvatěrubský kostel odvedl 24 grošů českých papežskému desátku. V husitských válkách byl vypálen. Ve třicetileté válce jej vyloupili Valdštejnovi vojáci na pochodu do západních Čech. Potom kostel vyplenili Švédové a zničili ho tak, že v roce 1651 chvatěrubský zámecký hejtman Bernard Elsnic z Elsnic o něm podal zprávu, že: "jest spálen, že v dokonalou ruinu přišel a že z něho od lidu vojenského i zvony pobrány". Tak prý že vůbec vyzdvižen býti nemůže.

Koncem 17. století baron Krištof Voračický z Paběnic zříceninu starého chrámu do základů rozbořil a na jeho místě nechal postavit nový kostel v barokním slohu.

Svou pěknou polohou dodnes dominuje celé osadě. Chrámové průčelí je zdobeno vysokým rázovitým štítem, na jehož vrchol byl později připevněn železný empirový kříž.

Severní chrámová stěna je prolomena čtyřmi kulatými okny a jižní stěna třemi. Uprostřed strmé střechy jako jezdec sedí štíhlá, dřevěná zvonička se zvonem z roku 1704.

O výzdobu kostelíka se zasloužil farář Antonín Kyreš. V roce 1746 dal na dřevěné desce vymalovat jesličky se svatými Třemi králi a o Vánocích stavěl je na oltáři.Strop presbytáře dal vyzdobit v roce 1750 obrazem Spasitele se zlacenými paprsky okolo hlavy. Bohužel freska byla později zabílena. Na vedlejším oltáři litomyšlský malíř farářovým nákladem vymaloval Pannu Marii s Ježíškem a na protějším oltáři pražský malíř František Barbini svatého Josefa. V roce 1753 byl na místě starého hlavního oltáře postaven nový oltář s obrazem svatého Petra a Pavla a nová kazatelna s pěknými obrázky na stupňové ohradě.

Roku 1759 matka faráře Kyreše koupila od Kašpara Gsvantnera od Zlatého anděla v Platnéřské ulici krásný stříbrný kalich barokového slohu v ceně 113 zlatých rýnských.

R. 1760 byla sjednána nová cínová křtitelnice, na jejím_ víku byla připeněna soška sv. Jana Křtitele ze staré křtitelnice. Varhany v ceně 50 zl. rýn. dostaly se kostelu darem již r. 1715 od chvatěrubského mlynáře Matěje Schreitra, jinak Stoklasy.

R. 1760 far. Kyreš koupil v Litomyšli 2 střbrná srdce a zavěsil je jako lampy v kostele. R. 1817 mlynář Josef Nosál věnoval kostelu lustr a pěknou cínovou věčnou lampu.

R. 1822 dne 29. srpna blesk uhodil do kostelní vížky, prorazil strop, svezl se po soše sv. Jana Nepomuckého a zdí vyjel.

Do té doby vcházelo se do kostela jen skrze sínec dveřmi na severní straně. Farář Svoboda prorazil do kostela nový vchod na západní straně, staré dveře ze sínce sem přinesl a vchod do předsíňky zazdil.

Na starých dveřích doposud se dá přečíst nápis vyrytý do dřeva: Za správy slovutného pana Martina Antoni, toho času zřízeného purkrabího panství Kwatierub. A.D. 1715.

Do bývalého sínce byla postavena zpovědnice.

Poněvadž přístup do sakristie vedl jen kostelem, byly prolomeny ze sakristie na hřbitov nové dveře.

Hřbitov okolo kostela proti faře byl o několik loketů rozšířen a dva překážející kaštanové stromy pod hřbitovní zdí byly odstraněny. Zbylé tři staré kaštany posud zdobí cestu pod kostelem. R. 1831 František Košatecký z Bakova za 77 zl. 30 kr. vymaloval nový oltářní obraz sv. Petra a Pavla.

R. 1840 byla od základu postavena nová sakristie.

R. 1890 nákladem 1451 zl. byl důkladně opraven celý kostel a empirový, litý železný kříž byl zasazen na vršek průčelí chrámového štítu.

V noci 16. května r. 1921 byl chvatěrubský kostel oloupen o barokové pozlacené ciborium.

Ke chvatěrubskému kostelu jsou přifařeny Zlončice, Úžice, Kozomín a od r. 1784 Dolánky. Kostelu r. 1651 náleželo 20 kop záhonů rolí, jež ležely pustinou.

R. 1688 napočítáno bylo jeho zádušních polí nevalných 123 strychů .

Když 1. května 1734 nastoupil ve Chvatěrubech farář Dominik Jelínek, pourkrabí (hejtman) Jan Hujer pod trestem lidem zakázal pověděti faráři, která pole náležejí kostelu. Teprve r. 1761 farář Kyreš zjistil, která pole jsou zádušní. A peníze ze zádušní pokladny zámečtí úředníci pokradli. Za první světové války patronátní úřad Hospodářské banky upsal na válečné půjčky ze zádušního jmění tolik peněz, že r. 1927 bylo nutno prodat 57 strychů 2 věrtele zádušních polí.

Dnes je chvatěrubský kostel sv. Petra a Pavla nově zrekonstruován a konají se v něm bohoslužby slova každou neděli od 11.30 hodin.