OPIS KRONIKY OBCE VĚTRUŠICE –
5.část
V roce 1924
postavena nová obecní studna na poli za kovárnou nákladem Kč.7 000.-
Roku 1925
postavila obec silnici Větrušice – Drasty za obnos Kč.120.900,- Na stavbu této silnice vypůjčila si obec u Okresní hospodářské záložny v Karlíně Kč.40.000,- splatných v 10-ti letech.
Po válce, v době všeobecného hospodářského rozmachu, stavěna i ve Větrušicích nová obytná stavení, takže koncem r.1931 čítala obec 89 obytných stavení se 453 obyvateli.
Nové obecní vo
lby provedeny byly 11.března 1928 a zvoleni byli: 4 členové z občanských politických stran, 4 sociální demokraté, a 4 komunisté.
Starostou obce od července 1919 do 25.dubna 1928 zvolen byl p.Ludvík Machačka. Od 25.dubna 1928 do 7.listopadu 1931 zastával úřad starosty p.Václav Vlasák, polír zednický; v ten čas odstěhoval se do Libčic a na zbývající období zvolen starostou p. Boh.Materna, hostinský.
V roce 1929
spojen okres Karlínský s okresem Smíchovským v jeden okres Praha – venkov, je okresní úřad přeložen z Karlína na Smíchov.
V roce 1929 postaven Obecní dům nákladem Kč.80.000,- (vnitřní zařízení kancelářské vyžadovalo nákladu Kč.3 600,-), k čemuž přispěl nájemce zdejšího velkostatku p. Jan Zapotil obnosem Kč.45.000,-.
V novém obecním domě započato s úřadováním 12.října 1929. Prvním obecním písařem zvolen p.Bohumil Knop.
12.července 1931 zemřel nejstarší občan zdejší, p. Fr. Materna, bývalý rolník v č.p.2, ve stáří 92 let.
Koncem roku 1929 začala světová hospodářská krize v důsledku nadprodukce zemědělských a průmyslových výrobků, jak vidno z následujícího přehledu (Hospodářský komitát Společnosti Národů v Ženevě), v období r.1913 – 1929:
Vzrůst obyvatelstva na světě o 9%
Vzrůst světové výroby potravin o 15 %
Vzrůst světové výroby surovin
o 45 %
Vzrůst světového obchodu (množství) o 26 %
Z těchto fakt je zřejmý nepoměr mezi pozvolným vzrůstem světové populace a překotným růstem výroby.
V Československu nastal rozhodný obrat k poklesu konjunktury na podzim r.1930. Toto období, tedy asi o rok později, než ve většině zemí světa, může býti označováno jakožto počátek hospodářské krize v Československu. Nezaměstnanost počala hrozivě stoupati a téměř se ztrojnásobila v době od srpna do prosince 1930. Postiženy byly zejména průmysl texti
lní, stavební, kovový, sklářský atd., které musily výrobu omeziti, v některých případech i zastaviti, a přebytečné dělnictvo z práce propustiti.
Tím vznikla průměrná roční nezaměstnanost asi 500.000 lidí, vyžadující od státu značných obětí peněžních ve formě podpory v nezaměstnanosti. Podpora obnášela denně a na osobu Kč.7,-.
Pro větrušické nezaměstnané dělnictvo v roce 1931, počtem asi 20 osob, bylo obci od státní stravovací a mléčné akce poukázáno Kč.3577.40.
Přirozeně, že v důsledku nadprodukce při současném klesání kupní síly a v důsledku tolika nezaměstnaných, klesaly rapidně i ceny všech surovin, jakož i zemědělských a průmyslových výrobků.
(Zdroj: Kronika Větrušic)