Větrušák 4/2002 Něco z historie

zveřejněno: 27.5.2002 rubrika: Větrušický zpravodaj

Od tohoto čísla “Větrušáku” zde bude pravidelně vycházet historie Větrušic a to přesně opisovaná z naší kroniky !!!

Velké poděkování za to patří našemu kronikáři panu J. Vocáskovi a panu J. Nouzovi.

OPIS KRONIKY OBCE VĚTRUŠICE – 1.část

Větrušice (psáno 1923)

Usnesením obecního zastupitelstva ze dne 16.dubna 1922 byl jsem já Jan Zapotil, nájemce velkostatku ve Větrušicích čp.1 ustanoven prvním kronikářem zdejší obce. Narodil jsem se 26.dubna 1866 v Bělči, okres Rakovník a ve zdejší obci jsem od roku 1885.

Historie Větrušic

Větrušice platily k oltáři sv.Gottharta (u sv. Víta na hradě pražském) odedávna a ještě za Karla IV. ročně 5 kop 45 grošů. Dětmar Gutjar, kanovník pražský (1363 – 1380) a zároveň kanovník u Všech Svatých, držel zde praebendu. Po Dětmarovi následoval Erhart, syn Erharta, kupce norimberského , mistr svobodného umění, bakalář (učitel) theologie a kanovník sv.Víta (1378-81). Ještě pak jmenuje se držitelem praebendy té kanovník Jan Naz (14000-1420), doktor práv, syn měšťana pražského Jindřicha Naza a býval druhdy oltářníkem sv.Doroty.

V husitských válkách konfiskovaná ves od Pražanů a prodána. Tak se připomíná v r. 1429 Duchek Kodaně z Větrušic, kterýž i v Drastech zboží měl.

Václav Služský z Chlumu sloužil r. 1549 králi Ferdinandovi I. proti Sasům a při korunování krále Maxmiliána konal službu jako vachmistr měst Pražských. Držel r.1549 Psáře, r.1558 Vodochody a r.1559 Větrušice. Zemřel r.1566. Větrušice připadly potom na Jana mladšího Služného, snad syna předešlého od r.1572-1589.

Ve znaku měli Služští červený štít stříbrem stupňovitě rozdělený. Před bitvou bělohorskou náležely Větrušice Kapitole Vyšehradské. Václav Matyáš z Borovska držel Bukoli u Mělníka a koupil od stavů povstalých r. 1620 jednoho poddaného tamže, Řehoře Smetanu, kláštera svatojirského, kromě toho koupil Větrušice. Pro účastenství při bouřích v r.1618 odsouzen r.1629, avšak od trestu konfiskace osvobozen, poněvadž bez toho válkou statky jeho: Bukolský a Větrušický zcela zpustly. Soudíc dle vůle jeho poslední r.1635 nezanechal žádných potomků. Císař Ferdinand II. vrátil pak Větrušice proboštům Vyšehradským. V jejich držení jsou dodnes.

(Zdroj: Kronika Větrušic)