Větrušák 3/2002 Něco z historie

Větrušice se v pramenech poprvé připomínají v roce 1316, kdy ves dědil Domaslov z Drastu. V roce 1390 se jako držitelé části vsi objevují Václav a Mařík z Větrušic. Ve vsi byly také statky, které vlastnila královská kolegiátní kapitula sv.Petra a Pavla na Vyšehradě. Kapitulní statky zastavil císař Zikmund v roce 1436 Jindřichovi z Lerojid. Další osudy vsi nejsou zcela zřejmé. Z listiny z roku 1519 vyplývá, že do držení části vsi se opět dostala vyšehradská kapitula a další listina z roku 1522 hovoří o Janovi Pytlíkovi ze Zvoleněvsi, že drží vsi Větrušice, Znojčice a Zlonín. V držení Větrušic se pak v roce 1559 připomíná Václav Služský z Chlumu (= 1566). Ves dědil Jan mladší, snad jeho syn. Jako vlastník Větrušic se okolo roku 1620 připomíná Václav Matyáš z Borovska na Bukoli, který od povstalých stavů kupoval některé klášterní majetky, které však byl po porážce stavů na Bílé Hoře nucen vrátit. Pravděpodobně tak vrátil i Větrušice vyšehradské kapitule, protože protokol konfiskační komise z roku 1629 jej za účast ve stavovském povstání odsoudila pouze ke ztrátě statku v Bukoli. Další osudy Větrušic byly až do konce patrimoniální správy v roce 1850 spojeny s vyšehradskou kapitolou. (Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě byla založena po roce 1070 českým knížetem, později králem, Vratislavem II. .)

Původní podoba místního jména je Větrošice a to lze vysvětlit jako ves lidí Větrošových nebo Větrochových. Osobní jméno Vetroch nebo Větroš má původ ve jménu Wyetr a to je odvozeno od slova vítr.