HLEDÁNÍ POKLADU VE VĚTRUŠICÍCH…

Velký pátek - k tomuto velikonočnímu dni se pojí mnoho pověr a zvyků. Věřilo se např. v magickou sílu země, která se na Velký pátek otvírala a na krátkou dobu zpřístupňovala poklady. Na Velký pátek ráno se lidé umývali v potocích či rybnících a přitom říkali: „Má nejmilejší velikonoci, nedopouštěj na nás zlých nemocí, hladu, moru, války, ohně strastí, i všech jinakých neštěstí, pro utrpení a smrt Krista Pána, našeho, amen.“

Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.

Zvyky na Velký pátek: vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.

V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.

Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.

Zdroj: http://www.ricany.cz

…ve Větrušicích letos nebudeme hledat poklad ve skalách,
ale na fotbalovém hřišti. Poklad nenajdeme pomocí světýlka nebo zářícího kapradí, ale pomocí tajné mapy. Navíc budeme muset hledat, luštit, přemýšlet a nakonec snad i kopat. O poklad se všichni hledači spravedlivě rozdělí. Pokud poklad nebude objeven, jsme domluveni se skřítky z Větrušické rokle, že si jej mohou odnést.

 HLEDÁNÍ  POKLADU
KDY:  v pátek 9.4.2004 v 16,30 hod.
KDE: fotbalové hřiště ve Větrušicích
PRO: všechny děti

Do Velikonoc sice ještě zbývá pár týdnů, ale abychom měly čas se pořádně naučit nějakou tu koledu, pár jich tu nabízíme:

Některé jsou klasické…

Hody, hody doprovody,
dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
šak vám za to slepička
snese zase jiný,
v komoře v koutku,
na zeleném proutku.

 …jiné pravé české…

Já jsem malej koledníček,
já k Vám jdu,
dáte-li mě pár vajíček,
rád vezmu.

Nemáte-li červený, dejte bílý,
však Vám za ně slepička snese jiný.
Na peci v koutku,
na zeleným proutku,
než se proutek otočí,
ať se korbel natočí.

Pijte páni, pijte, jen se neopijte,
a nám taky připijte,
až já budu mládencem,
připiju Vám i s věncem.

…některé jsou veselé…

Slepička běhá po dvoře,
vajíčko se kutálí v komoře,
slepička kdák! Vajíčko křáp!
Máte mi ho panímámo dát

…a jiné pěkně dlouhé…

Hody, hody doprovody,
dejte vejce červený!
Nedáte-li červený,
dejte aspoň bílý,
slepička Vám nanese jiný
za kamny v koutku,
na vrbovým proutku.

Proutek vohnoutek,
sedí na něm zlatej kohoutek.

Proutek se ohýbá,
kohoutek kokrhá:
chyťte mi tu slepičku,
koupíme za ni čepičku,
tu čepičku pánu,
on dá za ni krávu,
tu krávu hraběnce,
ona dá za ni na věnce.

Paní jde z louky,
nese misku mouky,
bude jí maličko,
jistě přidá vajíčko

Legenda o tradici malování vajec
Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.

Zdroj: Vlastimil Vondruška, církevní a lidové obyčeje

KLUBíček             Větrušice u Klecan,  klubovna nad knihovnou (vedle obchodu) KONTAKT:            Katka Fischerová  tel.: 220941238, 608217401 Eva Haflantová      tel.: 220940984, 602645552 Jitka Čáhová          tel.: 220940992,                606204202   Pravidelná akce:  výtvarné hrátky – čtvrtek, 16,30 hod.