Historie podle p.Kasíka z Heraldické kanceláře
Větrušice se v pramenech poprvé připomínají v roce 1316, kdy ves dědil Domaslov z Drastu. V roce 1390 se jako držitelé části vsi objevují Václav a Mařík z Větrušic. Ve vsi byly také statky, které vlastnila královská kolegiátní kapitula sv.Petra a Pavla na Vyšehradě. Kapitulní statky zastavil císař Zikmund v roce 1436 Jindřichovi z Lerojid. Další osudy vsi nejsou zcela zřejmé. Z listiny z roku 1519 vyplývá, že do držení
části vsi se opět dostala vyšehradská kapitula a další listina z roku 1522 hovoří o Janovi Pytlíkovi ze Zvoleněvsi, že drží vsi Větrušice, Znojčice a Zlonín. V držení Větrušic se pak v roce 1559 připomíná Václav Služský z Chlumu (= 1566). Ves dědil Jan mladší, snad jeho syn. Jako vlastník Větrušic se okolo roku 1620 připomíná Václav Matyáš z Borovska na Bukoli, který od povstalých stavů kupoval některé klášterní majetky, které však byl po porážce stavů na Bílé Hoře nucen vrátit. Pravděpodobně tak vrátili Větrušice vyšehradské kapitule, protože protokol konfiskační komise z roku 1629 jej za účast ve stavovském povstání odsoudila pouze ke ztrátě statku v Bukoli. Další osudy Větrušic byly až do konce patrimoniální správy v roce 1850 spojeny s vyšehradskou kapitolou. (Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě byla založena po roce 1070 českým knížetem, později králem, Vratislavem II. .)
Jazykovědci činí o významu názvu vsi následující výklad:
Původní podoba místního jména je Větrošice a to lze vysvětlit jako ves lidí Větrošových nebo Větrochových. Osobní jméno Vetroch nebo Větroš má původ ve jménu Wyetr a to je odvozeno od slova vítr.
Větrušice
