Počátky Větrušic se připisují k roku 1306, i když první písemná zmínka o obci Větrušice se objevila o deset let později, kdy ves dědil známý šlechtický majitel Domaslov z Drastu. V následujích stoletích se vystřídalo několik majitelů. Nejvýznamnějším držitelem vsi však byla Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Ještě za dob Karla IV. ročně 5 kop 45 grošů k oltáři sv. Gottharta u sv. Víta na Pražském hradě. Krátce patřila obec Václavu Matyáši z Borovska a císař Ferdinand II. vrátil pak zpustlé Větrušice zpět proboštům Vyšehradským a jejich držení trvalo do r. 1853.
Původně sestávala obec z velkostatku, 7 rolnických usedlostí a 3 domků; politickou, soudní správou a poddanstvím patřila ke kapitule vyšehradské. V r. 1853 měla obec již 22 čísel popisných a po zrušení poddanství byla přivtělena k politické obci Klecany.
V r. 1888 byla obec zemským zákonem (za přispění tehdejšího kanovníka Vyšehradské kapituly, dr. Mikoláše Karlacha) prohlášena za samostatnou politickou obec. Tento osvícený muž, který má mimo jiné má zásluhy na založení pražského Slavína na Vyšehradě, nechal umístit v upomínku na tehdejší převratnou dobu ve Větrušicích sochu sv. Václava, která dodnes zdobí parčík na naší návsi. Prvním starostou obce byl Josef Novák z čp. 4.
V r. 1885 najmul velkostatek Jan Zapotil, bývalý ředitel cukrovaru, a založil zde semenářskou stanici zejména pro šlechtění cukrové řepy na vysokou cukernatost, první a největší v tehdejších Čechách. Přičemž se výstavbou nových budov přišlo na staré podzemní chodby vedoucí ke vsi a směrem na Drasta, z čehož se usoudilo, že na místě, kde stál ovčín (chlév), byl za starých dob hrad. Nicméně Zapotilova řepa “C" se ve zdejším družstvu sela ještě v 80. letech (20. stol.), šlechtěné řepné semeno se i vyváželo.
Na přelomu 19. a 20. stol. byl prvním starostou obce Josef Novák, rolník z č. p. 4.
V r. 1957 byly při výstavbě nového kravína ve výkopech nalezeny části nádob a lidských koster, které museum v Roztokách odhadlo na stáří asi 3000 let.
Obec se v průběhu 20. stol. postupně dále rozrůstala - zatímco v r. 1900 zde žilo pouze 223 obyvatel v 31 domech, po 1. sv. válce v r. 1921 to bylo již 400 obyvatel v 66 domech a tento stav se prakticky udržoval až do 2. sv. války. Obětem obou světových válek byl v obci postaven pomníček na pietním území.
Větrušice
